Lidské Vědomí

25. září 2010 v 18:43 | Mišule ♥ |  Magie a tajemno ♥
-Duševní činnost člověka rozdělujeme na vědomou a podvědomou. Spodní vědomí je sídlem vloh, skrytých sil, schopností, duševních hnutí a myšlenek. Všechny tyto předpoklady jsou v člověku potenciálně uloženy, takže je možné je probudit (aktivizovat) a převést je do vrchního vědomí.

PODVĚDOMÍ

Podvědomí má své sídlo v neuronech šedé kůry mozkové. Je samostatnou činností duše, jež z šedé kůry čerpá. Jakmile je bdělé vědomí zastřeno, převládne vliv podvědomí, které má bohatý obsah. Jsou v něm uloženy mimo jiné engramy (záznamy trvalých chemických a fyzikálních změn) všech počitků, a to i těch, které ušly běžné pozornosti. Je v něm i paměť všech smyslových dojmů i s jejich citovým doprovodem, archiv inteligence (výchovy), zděděná paměť schopností, pudů a vloh, asociační a kombinační schopnost nezávislá na vůli, ale i potlačené pudy a touhy, sexuální, morální a sociální konflikty.
Spodní (nejzazší) podvědomí nemá žádná esplana - činnost duše se odehrává v oduší šedé kůry mozkové. Ale všechno, co se ukládá v esplanech vrchního podvědomí, přechází současně do vědomí stejně jako všechno, čeho duše nabývá přímo. Na pokyn hypnologa se může objevit zcela zapomenutý čin, který byl kdysi uložen v esplanech, a projde znovu šedou kůrou.
Podvědomá mysl má zvláštní schopnost, kterou vědomí nedisponuje a které má člověk v bdělém stavu jen v nepatrné míře. Duše uchovává v podvědomí všechno, co bylo poznáno vědomím. V bdělém stavu ukládá poznání do esplan a do vědomí.
Vědomé a podvědomé JÁ jsou dva rozdílné stavy, které však vycházejí z jedné a téže podstaty duše. Projevem vědomí nezaniká projev podvědomí - jsou totiž samostatnými na sobě nezávislými činnostmi.
Při vědomé činnosti si mysl podvědomou činnost duše neuvědomuje. Jen usilovnou snahou mysli, rezolutním "chci" prozařují některé dary podvědomí do vědomí.
Podvědomí se u člověka v bdělém stavu projevuje jako dokonalá soudnost, odpovědné svědomí, instinkt, genialita, umělecká schopnost či intuice. Ve vědomém stavu přijaté vjemy se ukládají do vědomí jako do archivu, takže je možné si je znovu vybavit. Činnost podvědomí je tím intenzivnější, čím více se zklidňují a umlkají jeho funkce (např. ve spánku).
Funkce podvědomí umlkají zejména vlivem hypnózy a dosažením tzv. transu.

VĚDOMÍ

Vědomí jako bdělá normální činnost se velmi úzce váže k informacím, podnětům a pocitům, získávaným pěti lidskými smysly. Je to převážně fyzikální a hmotná činnost za účasti duše, zachycující a do vedomí předávající věci tak, jak jsou. Bdělé vědomí jen registruje, chápe a správně řadí poznatky, dojmy a vjemy z vnějšího světa a realizuje je v esplanech - mozkové zásobárně paměti. Uvedená činnost je ovládána rozumem a vůlí.
Činnost vědomí je naprosto odlišná od funkce a činnosti podvědomí, jež pracuje nezávisle na fyzických smyslech a vše poznává přímo, bez jejich pomoci - svou bytostní vlohou.
Rozum není zcela nezávislý a samostatný - jeho činnost je dána existencí jakéhosi "archivu" zkušeností a vědomostí, uloženého v mozkových paměťových buňkách - esplanech. Čím vzdělanější je rozum a bohatší jeho zkušenosti, tím dokonaleji člověk dovede využívat své smysly - tím dokonalejší je i každý jeho čin.

NEVĚDOMÍ

Každá tvořivá práce člověku denně dokazuje existenci nevědomých duševních pochodů a v podvědomí dozrávajících procesů, jež se někdy spontánně stávají vědomými. Řešení problémů je často usnadněno přerušením plnění úkolu a teprve po určité přestávce pokračováním dříve započaté myšlenkové činnosti. Jednoduše řešeno - když vám něco nejde, či nemůžete něco vyřešit, zkuste se na chvíli věnovat něčemu jinému, či si dát přestávku, a po oné pauze se k práci zase vrátit.
Geniální myšlenka, nápad či objev přicházejí ponejvíce spontánně, bez zvláštní námahy mozku. Činnost podvědomí je snadno rozpoznatelná zejména při umělecké tvorbě. Například malíř, mající ve své představě hotové dílo, zpravidla nepotřebuje věnovat technice své práce nijak zvláštní pozornost. Podobně houslový virtuos nemusí usilovně přemýšlet o technice prstů a práci se smyčcem - obojí je totiž podvědomím dostatečně zvládnuto. Může se naopak stát, že zvýšené soustředění na techniku uměleckého projevu podvědomím dostatečně zvládnuté modely naruší a způsobí problémy.
Do vědomí často vcházejí i představy, jež byly zaznamenány pouze okrajově - například zrakem. Takovýto povrchní smyslový vjem je do podvědomé paměti rovněž uložen, takže se může spontánně objevit znovu ve snu nebo v hypnóze. Uvedený postup je principem například nalezení ztraceného předmětu, který se znovu člověku zjeví ve snu, nebo z hlubin podvědomí přejde do vědomí bez záměrné aktivizace vůle a mysli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama